Jan Fingerland: A vítězem války v Gaze je… Katar
Stát může být malý, ale šikovný. Totiž vlivný, pokud má dost peněz, štěstí na geografickou polohu, obratné vedení a také ctižádost hrát úlohu větší, než by se u tak maličké země dalo čekat. Tak jak to vidíme v případě Kataru a jeho role ve válce mezi Izraelem a Hamásem.
Katar tak překvapivě hostí jak velení Hamásu, tak i americkou vojenskou základnu. Je to stát maličký, ale díky třetím největším zásobám plynu velmi bohatý. Díky tomu může provozovat nejrůznější zviditelňovací aktivity, jako je pořádání fotbalového šampionátu nebo financování televize Al-džazíra, která, kupodivu, nikdy nekritizuje poměry v této autokratické zemi.
V záři reflektorů
Katarští vládcové dědí nejen vládu v bohaté zemi a mezinárodní ambice, ale i politickou zručnost. Katar nepatřil mezi státy, které by plánovaly navázat oficiální vztahy s Izraelem, ale přesto je v nějakém smyslu má už teď. Kvůli vyjednávání o osudu rukojmích tam například osobně dorazil ředitel Mosadu David Barnea.
Čtěte také
Současně už deset let Katar hostí část vedení Hamásu, které dříve sídlilo v Sýrii. Poté, co se toto palestinské hnutí postavilo na stranu syrských povstalců, přesunuli se exiloví šéfové Hamásu právě do Kataru. Hamás by se také bez katarských peněz nestal tím, čím je, ale současně tím Dauhá získala na Hamás páku. Výsledkem je, že tamnímu emírovi veřejně děkují izraelští představitelé nebo zástupci amerických židovských organizací.
O prestižní roli stál Egypt, nejlidnatější arabský stát, který byl dříve zprostředkovatelem mezi Palestinci a Izraelci a coby soused Gazy měl také své nástroje, jak na Hamás tlačit. Někdejší propuštění Gilada Šalita dojednali právě Egypťané. Ale představitelé Hamásu pravděpodobně udělali závěr, že Katar je nyní pro jejich budoucnost důležitější, a do popředí pomohli právě jemu.
Čtěte také
Roli mediátora mohl také sehrát Omán, který dlouhodobě pomáhá při komunikaci Západu s Íránem, nebo Turecko, které také hostí část vedení Hamásu. Sami Arabové ale chtěli pravděpodobně nechat tuto věc v arabských rukou. A Kataru pomohli k tomu, aby se stal váženou zemí, kterou si velmoci předcházejí. Ačkoli to není tak dávno, co Saúdská Arábie po léta uplatňovala ekonomickou blokádu Kataru i kvůli jeho kontaktům s extremisty.
Přítel na telefonu
Katar si roli důležitého prostředníka pěstuje dlouhodobě. Pomáhal při propouštění západních rukojmí z Jemenu nebo Íránu, a dokonce i ukrajinských dětí z Ruska. Díky tomu, že současně hostil i zástupce Tálibánu, mohl pomoci při americkém odsunu z Afghánistánu.
Čtěte také
Mnohé z toho se děje s naprostým souhlasem Američanů, kteří vědí, že je dobré mít i takové partnery, a nenamítali nic ani proti katarské politice vůči Tálibánu, ani vůči Hamásu. O podobnou roli se ostatně v téže době ucházely i Emiráty, které mají k Američanům mnohem blíže.
Takto v minulosti Britové hostili expozituru Organizace pro osvobození Palestiny (OOP) v 70. letech, kdy byla OOP jasně namočena do řady teroristických útoků – ale Londýn pak mohl použít své kontakty ve prospěch Američanů zajatých v porevolučním Íránu.
Naopak Američané nezasahovali proti organizacím pracujícím pro Irskou republikánskou armádu, což umožnilo americkou roli při dojednání Velkopáteční dohody o míru v Severním Irsku. Politika má zkrátka jiná pravidla než obchodní nebo osobní vztahy.
Katar momentálně hraje spíše taktickou roli a není jasné, zda bude schopen sehrát úlohu při dojednání nějakého dlouhodobého řešení pro Gazu nebo celý izraelsko-palestinský konflikt. Už teď je ale jisté, že svou hru zvládá dobře a získává hodně, aniž by cokoliv riskoval.
Autor je komentátor Českého rozhlasu
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
